Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce»Významní absolventi

Jan Jelínek

Jan Jelínek (*19. 7. 1940), spisovatel, novinář, dokumentarista, režisér Československých filmových týdeníků, absolvoval na nymburském gymnáziu v roce 1957.

Jan Jelínek se narodil ve válečném roce 1940 v Praze do rodiny obchodního cestujícího s textilem, který si vzal za manželku Židovku Marii Ledererovou. Aby nebyla nacisty deportována do Terezína a dál do některého vyhlazovacího koncentračního tábora, zachránil ji Janův tatínek tak, že ji pocelou válku ukrýval ve vsi Hořepník na Pelhřimovsku v domě svého otce, Janova dědečka. Pět let nesměla vyjít z pokoje a holocaustu unikla "domácím vězením" za oknem se stále zataženými závěsy. Po válce brzy ovdověla. Z Liberce se se svými dětmi přestěhovala do Nymburka, kde si koupila od rodiny Pickových, kteří v roce 1948 emigrovali, malý domek.

Jan vystudoval nymburské gymnázium a v roce 1957 složil i přijímací zkoušky na Filmovou Akademii múzických umění v Praze. Chtěl studovat režii, sám ve volném čase rád natáčel kamerou. Přijetí nebylo možné z kádrových důvodů - pro buržoazní původ jeho zesnulého otce - kapitalisty. Jan byl nucen se zapojit do pracovního procesu jako dělník v továrně Kovohutě Čelákovice. Pak přišla povinná vojenská služba a po ní svatba a stěhování do Mladé Boleslavi, kde získal místo v Osvětovém domě. Podvodem získal v 60. letech kádrové doporučení a dálkově vystudoval na Karlově univerzitě žurnalistiku. V Mladé Boleslavi přitom pečoval a metodicky vedl mladé fotografy a amatérské filmaře a pořádal pro ně přednášky s televizními režiséry. Jeden z nich mu nabídl místo v Krátkém filmu Praha. Tato produkční společnost se specializovala na natáčení kratších dokumentárních, kreslených a loutkových filmů. Do ní Jan Jelínek opravdu nastoupil a bylo to právě v červenci 1968. Na filmový pás tak právě on dokumentoval vstup "spojeneckých vojsk" do ČSSR. V dalších více než dvaceti letech režíroval mnoho Československých filmových týdeníků (ty byly jeho celoživotní vášní už od mládí) a dalších více než sto krátkometrážních snímků. Ty s cestovatelskými náměty ho při práci zavedly do Anglie, Mongolska nebo Afriky.

Jan Jelínek byl členem Svazu novinářů i Svazu výtvarných fotografů, psal a fotografoval pro desítky novin a časopisů. V nakladatelství Albatros mu vyšla kniha Každý něco sbírá (1992, fotodokumentace různých dětských sbírek) a v nakladatelství Marsyas dívčí román Láskoviny (1991, dvě vydání, celkový náklad 20 000 výtisků). Později pracoval v České televizi, byl šéfredaktorem časopisu Videohobby. Pro Hálkovo divadlo v Nymburce napsal podle Hrabalových textů muzikál Postřižiny (2002). V roce 1995 se připojil k projektu Nadace Stevena Spielberga, zaznamenávající společně s Židovskou obcí příběhy lidí přeživších holocaust. Jan Jelínek takových svědectví pamětníků pak natočil po celém světě padesát. Nejzajímavějších třicet sedm z nich sepsal do knihy A kde byl Bůh...? (2015). Další kniha 22 000 hodin v oblacích (2008) obsahuje rozhovory s pilotem Československých aerolinií Josefem Semerádem. Autobiografie J. Jelínkovi vyšla pod názvem Jizvy na duši (2016).

Stanice Český rozhlas Vltava natočila životní příběh J. Jelínka jako pětidílný seriál Osudy Jana Jelínka. Měl premiéru 18. října 2021 a je volně k poslechu v audioarchivu ČRo (stopáž každého z pěti dílů je cca 29 minut).

Zdroje:

Jan Jelínek: medailon. Příběhy našich sousedů [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné z: https://www.pribehynasichsousedu.cz/media/jan-jel%C3%ADnek-medailon.pdf

Jan Jelínek (* 1940): Tatínek maminku před nacisty schovával pět let v zatemněné místnosti. Příběhy 20. století TV [online]. Paměť národa [cit. 2023-06-08]. Dostupné z: https://www.pametnaroda.cz/cs/jelinek-jan-20180926-0